Aňa Geislerová je známá především jako jedna z nejobsazovanějších a nejpopulárnějších českých hereček. Přitom však studium na konzervatoři Jaroslava Ježka nedokončila a věnovala se místo toho spíše modelingu.
V roce 1999 získala Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za film Návrat idiota. Český lev v hlavní ženské roli ji čekal za její výkon ve filmu Želary v roce 2003. Zahrála si kromě toho ve filmech Requiem pro panenku, Výchova dívek v Čechách, Kuře melancholik, Kráska v nesnázích... Účinkovala taktéž v řadě televizních seriálů a inscenací.
Aňa také navrhovala pro českou módní značku. Momentálně se všem zapsala nejvíce do podvědomí jako spisovatelka; její psaní ovšem nezačíná u knihy P.S., ale již mnohem dříve - několik let psala velmi populární zápisky do časopisu Elle. Dlouhé roky si také píše deníky, a to jak svůj vlastní, tak i pro své tři děti, Bruna, Stellu a Maxe. Dle svých vlastních slov je píše proto, že "to chci svým dětem a jejich případným budoucím psychoanalytikům usnadnit. Budu mít alibi nebo alespoň záznam, jak jsem to jejich dětství viděla já."
V Anině první knize P.S. najdete autentické příběhy z jejího života i obecná témata, která řešíme úplně všichni. Ve fejetonech se tak odráží nejen pět let života Ani Geislerové, ale možná i pět lež života mnohých z nás. Knihu ilustrovala Anina sestra Lela Geislerová.
Původ této spisovatelky, jedné z výrazných autorek české obrozenecké éry a zakladatelky novodobé české prózy, je zahalen tajemstvím (podle některých odborníků je nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské, nebo její sestry Dorothey a nejistota panuje i okolo jejího roku narození). Dle oficiálních pramenů se Němcová narodila jako Barbora Novotná (později Barbora Panklová) ve Vídni, vyrůstala v rodině Panklových v Ratibořicích u České Skalice. Výrazně ji ovlivnila rodinná výchova babičky Magdalény Novotné - prosté venkovské ženy. Jako sedmnáctiletá byla provdána za finančního úředníka Josefa Němce, který byl často služebně překládán. Spolu s ním a čtyřmi dětmi pobývala v Josefově, v Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských Ďarmotech a v Praze. Manželství Josefa a Boženy Němcových však příliš šťastné nebylo, zejména kvůli hrubé a panovačné povaze J. Němce.