„Mluvte s každou ženou, jakoby kdybyste ji miloval, a s každým mužem, jako kdybyste se nudil. Až skončí vaše první sezona, budete mít pověst člověka s dokonalým společenským taktem.“(Oscar Wilde: Bezvýznamná žena)Když v roce 1900 zemřel v pařížském hotelu d’Alsace v rue des Beaux-Arts těžce nemocný Sebastian Melmoth, dleli u jeho lůžka jen dva přátelé a jen málokdo tušil, že pod tímto jménem se skrývá známý irský dramatik Oscar Wilde. Narodil se roku 1854 v Dublinu v rodině očního a ušního chirurga. Oscara však – alespoňco se týče volby povolání – inspirovala spíše jeho matka Jane, která byla úspěšnou irskouspisovatelkou. Zpočátku byl jeho život poklidný a počestný – vystudoval klasickou filologii(s výborným prospěchem) a oženil se se zámožnou Constance Lloydovou. Zároveň se však stal jedním z předních představitelů dekadence, jednoho z vůdčích uměleckých směrů19. století. S rozkoší provokoval anglickou usedlou smetánku a šlechtu a postavám z těchtokruhů vkládal do úst vždy ty nejnemorálnější odsudky a předsudečné úvahy. Proslavily jej nejen jeho dosud čtené romány Obraz Doriana Graye a Strašidlo cantervillské,pohádka Šťastný princ, ale také divadelní komedie a satiry, mezi nimi především Jak jedůležité míti Filipa. A ovšem také báseň Balada o žaláři v Readingu. Do vězení se dostal především kvůli skandálnímu výsledku soudního sporu, při němž vyšla najevo jeho homosexualita, která bylatehdy brána jako přečin proti mravopočestnosti. Jaký div, že tuto společnost kritizoval a vysmíval se jejímu puritánství. Ve hře Bezvýznamná žena, kterou si teď můžete poslechnout, vítězí pravda a skutečná mravnost nad pokrytectvím a zábavnou sice, leč přeci jen dekadencí. Vybraná společnost se tu vzájemně častuje vtipnými glosami, ale za jejich úsměvy se často skrývá letargie či nihilismus. I když má tak šaramantní a přitažlivou tvář jako lord Illingworth ve vynikajícím podání Viktora Preisse.Přemysl Hnilička