Kristova epizoda

Bill Ransom

Frank Herbert

Předčasně zemřelý americký spisovatel Frank Herbert (1920 - 1986) patří k autorům, kteří po sobě zanechali svébytné a okouzlující dílo. Jeho šestisvazkový epos Duna se dnes bezesporu počítá do zlatého fondu světové science fiction. Frank Herbert se narodil v Tacomě ve státě Washington a vystudoval University of Washington v Seattlu. Než se stal profesionálním spisovatelem, byl člověkem mnoha řemesel. Po řadu let se na západním pobřeží Spojených států živil jako reportér a redaktor, profesionální fotograf a kameraman. Navíc komentoval pro lokální rádiové stanice, jezdil na moře jako lovec ústřic a dělal instruktora pro přežití v džungli. Později, po oslnivém úspěchu Duny, se stal spisovatelem z povolání a učil také na univerzitě umělecké psaní.
  Svou SF kariéru zahájil ve dvaatřiceti letech v časopise Startling Stories povídkou Hledáte něco? Po ní následovalo okolo dvaceti dalších publikovaných v nejrůznějších SF magazínech, avšak krátká próza nebyla polem, na němž měl Herbert sklízet literární vavříny. O čtyři léta později vydal svůj první román Drak v moři (The Dragon in the Sea). Kritika jej přijala vlídně stejně jako další romány Zelený mozek (1966), Směr: Prázdnota (1966), Heisenbergovy oči (1966), Tvůrci nebes (1968), Santarožská bariéra (1968), Stvořitelé Boha (1972), Hellstormská kronika (1973).
 Opravdový úspěch se však dostavil až v roce 1965 díky románu Duna. Přesněji řečeno první část Duny vyšla pod názvem Svět Duny již v prosinci roku 1963 v předním SF magazínu Analog. Příběh pak pokračoval díky zájmu čtenářů jako Prorok Duny. V knižním vydání Herbert oba díly spojil a nazval je stručně a výstižně Duna. Vyprávění o pouštní planetě Arrakis s naprostým nedostatkem vody a jediným známým nalezištěm zvláštního koření, které má moc prodloužit lidský život a které poskytuje člověku mimořádné psychické schopnosti, měl u čtenářů omračující ohlas. Duna získala roku 1966 společně s románem ...a říkejte mi Konráde od Rogera Zelaznyho cenu Hugo a za tentýž rok i cenu Nebula, tehdy udělenou vůbec poprvé. Duna se stala předobrazem nové velké epiky v SF. Podle románu vznikl o dvě desetiletí později (1984) i film, který natočil známý režisér David Lynch.
 Frank Herbert svůj úspěch rozvinul v pěti pokračováních zachycujících následné osudy planety Arrakis a boje o její ovládnutí. Druhý díl vyšel roku 1969 pod názvem Spasitel Duny. Dalších sedm let trvalo, než čtenáři dostali do rukou třetí pokračovaní Děti Duny (1976). Autor je sice označil za díl poslední, ale nechal se oblomit neutuchajícím zájmem. Roku 1981 vydal čtvrté pokračování Božský imperátor Duny, po němž následovali o tři léta později Kacíři Duny a roku 1986 šesté pokračování nazvané Kapitula: Duna.

Nakladatelství Baronet a. s. již od roku 1993 předkládá svým čtenářům bohatý ediční záběr - každým rokem vydává kolem 100 nových titulů, do dnešního dne je to již více než 1650 knih. Významný podíl na edičním profilu nakladatelství tvoří romány určené zejména pro něžné pohlaví, avšak vydává knížky ze všech žánrových oblastí - od historického románu přes science fiction a fantasy až po militaria, detektivky i literaturu faktu. Tak, aby si v jeho edičním plánu mohl každý čtenář vybrat svou knihu.

Kromě vydávání světově proslulých autorů se nakladatelství snaží zpřístupnit českým čtenářům co nejdříve díla nacházející se na nejvyšších příčkách zejména amerických žebříčků popularity, jako jsou bezkonkurenční cyklus Pravá krev autorky Charlaine Harris nebo romány J. R. Ward, tak i zajímavá díla, jež jsou méně na očích veřejnosti. Například nově nalezené rukopisy věhlasného Alexandra Dumase Rytíř de Sainte-Hermine a Rudá sfinga, vzpomínky maršála Erwina Rommela, nejslavnější knihu o pilotování O umění létat W. Langewiescheho, knihy o fotbalu (Góly nepadají náhodou), lékařství či přírodních vědách. Mezi nejoblíbenější patří válečné vzpomínky německých a sovětských účastníků 2. světové války.