Kniha popisuje cestu, kterou autor podnikl z Helsink do Istanbulu v roce 1947, kdy už promýšlel děj svého nejrozsáhlejšího díla, dvojdílného románu Krvavá lázeň a Šťastná hvězda.
V Cestě do Istambulu Waltari čtenáři nahlédnout do své "spisovatelské dílny", dojímavě i humorne líčí svůj rodinný život, ale kniha je i zajímavým obrazem Evropy v době, kdy se nad ní už vznášel stín železné opony.